Příspěvek k MS 2000
[Poznámka ZZZZ: Protože byl příspěvek moc dlouhý (náš software na diskuse si s ním neporadil), rozdělili jsme ho na dva menší]
Rád bych se zde na diskusním fóru ještě vrátil k nedávnému MS v Prostějově a reagoval na některé zde uvedené příspěvky. Přeci jen se jako aktivní hráč i jako člen Výkonného výboru na věci prakticky dívám lidově řečeno "z obou stran".
Na MS jsem byl členem organizačního výboru, podílel jsem se na propagaci této akce v médiích a byl jsem mj. v přímém styku s reprezentačním kádrem. Z tohoto důvodu se domnívám, že mohu svým názorem přispět k objasnění některých "horkých" témat.
Organizace a celková úroveň MS
Dle mého názoru byla až na drobné nedostatky (např. viděl jsem ty fronty na občerstvení, velké proluky mezi pátečními utkáními ve skupinách) úroveň a atmosféra MS nesrovnatelná s žádnou jinou dosud pořádanou akcí. Pořádající TK Plus, které má mj. zkušenosti z velkého tenisu, se s tím vypořádalo dobře. Bohužel hala nebyla nafukovací, a tak někteří z těch 2 500 diváků v neděli neměli takový výhled, jaký si představovali. Vstupné bylo lidové, 50 Kč na celý den bylo vstřícné. Zajištění pro reprezentační celek, vedení, organizační výbor a členy IFTA bylo vskutku nadstandartní. Finanční odměny úspěšným hráčům také nebyly zanedbatelné.
Vyřazení Viléma Ungermanna
Toto téma asi rozdmýchalo v nohejbalovém hnutí nejvíce vášní. Většina z účastníků diskusního fóra (např. Chrys, Čoud, Broďandy, Patrik Perun, Balnohej) se k tomuto staví negativně, menšina tento krok schvaluje (např. JH, Ládík, Vlasta). Protože jsem byl přítomen operativně svolané schůze VV ČNS, kde jediným tématem bylo provinění hráče Ungermanna, mohu zcela objektivně o této věci informovat a zamezit tak některým spekulacím. Ve čtvrtek 2.11. svolal trenér reprezentace ČR A.Opravil na 19 hodin trénink. V jeho průběhu zjistil, že hráč Ungermann požil takové množství alkoholického nápoje, které mu znemožňuje podat standartní sportovní výkon. Spolu s přítomným vedoucím výpravy - V.Kopeckým tuto věc oznámili prezidentovi svazu L.Chvalovskému, který rozhodl o svolání mimořádné schůze VV ČNS. Za výpravu (reprezentaci ČR) se této schůze zúčastnil mimo dvou jmenovaných i kapitán celku J.Hošek. Po seznámení s proviněním, které u hráče Ungermanna nebylo i v rámci reprezentační přípravy prvním, vyjádřili přítomní členové výboru svazu svůj názor na řešení této věci. Cca polovina přítomných navrhovala okamžité vyloučení hráče z kádru, druhá polovina navrhovala hráče v kádru po dobu MS ponechat a po skončení akce disciplinárně potrestat (většina z té druhé poloviny byla k tomuto názoru dle vlastního vyjádření vedena určitou obavou z nenahraditelnosti hráče v kategorii trojic). Názory byly však pouze poradního charakteru, neboť nominace hráčů, jejich zařazení, resp. vyřazení je v plné kompetenci trenéra (jako je tomu ve všech sportech). Trenér nakonec rozhodl a oznámil vyřazení hráče z kádru. Hráč byl neprodleně o vyřazení vyrozuměn. Tolik strohá fakta, která však mnohým objasní, že vyřazení hráče nebylo aktem pomsty členů "mafie" ve výkonném výboru, kteří hráčovo působení na Slovensku ohodnotili palcem dolů.
Teď už dále můj pohled na věc. Sám jsem Vildovi s některými formalitami přestupu na Slovensko pomáhal a vím, že existovaly určité obavy z jeho působení u našeho největšího konkurenta v mezinárodním měřítku. A to jak obavy reálné (případný pokles jeho formy, přeci jen česká nejvyšší soutěž je vyrovnanější), tak i obavy méně reálné (pořizování videozáznamů z jeho hry s následným rozborem a podobné). Tyto obavy však nikde nebyly oficiálně prezentovány a postupem času zanikly. Pochybuji proto, že by reprezentační trenér k tomuto při svém verdiktu přihlížel. Vilda jako největší hvězda posledního desetiletí je hráčem občas extrémním, stejně tak jako jiné hvězdy v jiných sportech. A extrémy znamenají také problémy. Právě díky extrémnosti má v některých oblastech co dohánět, v jiných (i právě nohejbalu) vyniká. Vilda je opravdu hráč mimořádných kvalit. Mně jako hráči ne něm nejvíce imponuje to, že s čím horší "oblohou" hraje, tím hraje lépe. Má přesně to obrácené myšlení, než někteří z dalších špičkových hráčů, kteří se na MS prezentovali (viz. komentář Ládíka). Prostě typ bojovníka s chladnokrevným uvažováním. Bohužel žádná hvězda neroste do nebe. Alkohol bývá častým společníkem nohejbalistů jak na osadních pouťácích, tak i na vrcholných akcích. Tam ovšem nemá co dělat. V žádném jiném z tzv. velkých sportů není alkohol tolerován. Asi dobře vědí proč. V nohejbale samotní hráči mají v hlavě zafixováno - amatérský sport, zábava, kamarádi, pití .. To je však úvaha hodna osadního turnaje, ale ne největší mezinárodní akce. Také k tomu amatérskému statutu. Reprezentanti měli k dispozici ubytování ve špičkovém hotelu, kvalitní stravu, dopravu. Prémie ČNS za titul (za 2.místo, které je na MS považováno za neúspěch, nebyly vypsána) činila 6 000 Kč pro hráče (včetně náhradníků) ve dvojici a trojici, v singlu (dosud jej ČR nevyhrála, až letos) 10 000 Kč. Prémie od IFTA za titul činila 300 CHF (cca 6 700 Kč). Takže i úspěšný ryzí "amatér si za úspěšný víkend mohl kromě slávy odvézt i slušnou odměnu. A to si na rozdíl od některých našich amatérů slovenští profíci (údajně měli odměny vypsány ještě vyšší) dokázali v hlavě spočítat. Na hráče - reprezentanta nejsou navíc kladeny jen nároky sportovní, ale i nároky další. Ty vyplývají z toho, že hráč na MS na rozdíl od turnaje nereprezentuje sebe, ale celou republiku. Na MS nestartuje Vilém Ungermann, ale reprezentant České republiky. Veřejnost sleduje jeho chování, bezúhonnost, projevy, je vzorem mládeži. Stejně tak pozorně vše sledují zástupci sponzorů a zástupci médií. Je na hráči, aby to pochopil. Proto se v závěru tohoto bodu plně ztotožňuji s komentářem do diskusního fóra od Kuldy:
"MS je velká událost a reprezentovat republiku by měla být pro každého čest. Nevím, kolik toho Vilda vypil, ale sportovec takového formátu si něco takového prostě dovolit nemůže." Jestli i po těchto řádcích jsem většinu z Vás nepřesvědčil o správnosti tohoto kroku, pak jsem buď špatný řečník, nebo se nohejbal mezi velké sporty asi nikdy nevydrápe.0
Reakce
Příčiny úspěchu slovenských reprezentantů
V přístupu k celé akci vidím jeden z hlavních důvodů dvou slovenských titulů. Nebyl jsem až na výjimky přítomen činnosti slovenské výpravy mimo sportovní halu, byl jsem však v přímém kontaktu s některými hráči. V hale mělo jejich vystupování všechny znaky disciplinovanosti. Zřejmě jejich trenér V.Strojný má dostatečnou autoritu. Pokud jsem vybraného slovenského reprezentanta (Perun P., Žigala) požádal o rozhovor pro média, vždy ochotně ihned přišel a rozhovor vedl na úrovni. České reprezentanty jsem měl po ruce. Disciplinovanost se postupně vytrácela s tím, jak se jednotlivě trousili z hotelu do haly. Večerka se také trochu protáhla. A to se ke mně donesly zaručené zvěsti o tom, že někteří hráči to v sobotu pěkně natáhli (opakuji pouze neověřené zvěsti). Tady všechna čest Vildovi, protože dle mého názoru již ve čtvrtek v tom nejel sám! A vztah k médiím, která šíří popularitu nohejbalu? Ve čtvrtek mi jeden nejmenovaný hráč sdělil, že nechápe, proč do nohejbalu neseženeme (myšlen Výkonný výbor svazu) víc peněz a další "hity". Téhož hráče jsem v neděli požádal o rozhovor pro deník Sport. Po asi dvou fázích přemlouvání se uvolil rozhovor poskytnout. Mladá reportérka byla v rozpacích, když jí hráč začal tykat, zeptal na věk a zval jí na panáka. Po části rozhovoru odešel a na další, kdy za ním reportérka osobně přišla už neměl náladu. Pak se "předvedl" ještě v televizním přenosu, kdy na položený dotaz reportéra zněla jeho odpověď "já nevím". Na vztahu k médiím musí někteří naši hráči ještě hodně pracovat. Celkový přístup slovenských reprezentantů k této akci byl cca o pět let před našimi. Tím se mi i potvrdily mé zkušenosti, které mám se slovenskými hráči při organizaci mezinárodního turnaje na Šacungu (přesný příjezd, jednotné dresy, vystupování, chování k médiím, aj.).
Na straně slovenských reprezentantů byly i další faktory. Přeci jen větší vůle po vítězství, pramenící z posledních několik let trvající české nadvlády. Ne nadarmo se říká, že vždy těžší je tituly obhajovat, než získávat. Také větší bojovnost, porvat se s nezdary a vyhrát. A nezanedbatelný byl i vliv prostředí. Čeští hráči byli pod velkým tlakem celým hnutím očekávané premiérové domácí "trojkoruny". Češi tedy museli (navíc v roli obhájců z dvojic a trojic a tedy favoritů), Slováci pouze mohli překvapit (a to se stalo). Další faktor - parta. Ta slovenská, alespoň to tak působilo, táhla v rozhodujících chvílích za jeden provaz. I tak jsem přesto určitou rivalitu (Košice + Hlohovec versus Šaca) zaznamenal. Ta česká působila stejně, ale něco tmelícího tam chybělo. Zřejmě i zde zapůsobily tlaky některých "dodavatelů" reprezentantů, kteří by nejraději viděli v nároďáku celé své družstvo. I vyřazený Vilda (možná však pod dojmem svého vyřazení) hovořil o horší partě, než na minulých akcích.
Individuality. Po vyřazení největší české hvězdy měl šanci vystoupit z jeho stínu někdo z dalších českých reprezentantů, jako to kdysi dokázal např. Josef Tirpák. Dokázal to jen P.Bubniak v singlu. Ve dvojicích nikdo, i když zde byla porážka velmi těsná. Ve trojicích to do finále vypadalo na K.Bláhu, ale pak už také nikdo. Naplno se však rozhořela hvězda obou juniorských reprezentantů, bratří Perunů. Je až ironií, že na letošním juniorském MS doma v Košicích se museli ve trojicích sklonit před našimi juniory!
Herní stránka
Nemám dále v úmyslu rozebírat to, co tady bylo rozebíráno a co všichni viděli osobně na vlastní oči nebo v přímém přenosu. Spíš by mě zajímaly Vaše názory na hru třeba takových Rumunů nebo Maďarů (ve všech disciplínách). Přeci jen mě to ale nedalo a provedl jsem rozbor obou neúspěšných finálových duelů. Sledoval jsem každou herní činnost každého našeho i slovenského hráče a vše vyhodnotil. Fakta mohou lépe odhalit příčiny neúspěchu. Rozbory samozřejmě zveřejním (buďto na oficiálních stránkách ČNS, nebo alespoň na stránkách SK Šacung).
Pro Broďandy
S tím názvem turnaje "O pohár Vildy Ungermanna" to asi opravdu nebyl dobrý nápad. V praxi se akce, kde je uváděno jméno hráče, používá buď jméno hráče již zemřelého (tj memoriál X.Y.), nebo alespoň hráče již sportovně nečinného (myšleno alespoň v lize, který už max. hraje jen nižší soutěž - můžete alespoň třeba udělat radost Zdeňkovi Sedláčkovi). I když vím, že v některých sportech si také nějaká hvězda udělá "svůj" podnik (turnaj), domnívám se že některé hráče toto od účasti odradí. Vilda je bezesporu fenomén tohoto sportu, který je stále v nohejbalových kruzích terčem ať už pozitivní, nebo i negativní reklamy. Např. po posledním zářijovém ligovém kopnutí do míče se v "okurkové" sezóně vyrojí desítky zaručených zpráv, kam Vilda zase tutově přestupuje. Tyto zaručené zprávy utíná až začátek nového soutěžního ročníku. Každá reklama zvyšuje jeho kredit na veřejnosti a jeho cenu na nohejbalové burze. Existuje však řada dalších vynikajících hráčů, kteří jsou také mistry světa, Evropy nebo "pouze" ČR. Tito hráči však stále roky zůstávají ve Vildově velkém stínu, což si ale jasně uvědomují. Proto tito hráči nikdy (existuje ale samozřejmě možnost např. výrazné finanční motivace) na turnaj s názvem "O pohár Vildy Ungermanna" nepřijedou. Mé doporučení zní: změnit název turnaje vyjde levněji, než účast motivovat startovným nebo cenami.
Závěrem
Když po vítězném Petrově singlu zazněly tóny naší hymny, nechybělo moc a vyhrkly slzy i mně. Pak už jsem jen doufal, že se z ní ten den stane "odrhovačka". Bohužel jsem si alespoň zopakoval tu druhou část bývalé federální. Nicméně je to sport a k němu zklamání nad neúspěchy patří stejně tak, jako radost nad úspěchy. Po zatím trvajícím zklamání z neúspěchu ve dvojicích a trojicích by historicky první triumf v singlu měl brzy vystoupit do popředí. Pevně věřím, že v roce 2001 bude opět česká "repre" nejlepší v hodnocení národů. Každý z Vás, kdo byl v Prostějově tomuto svátku nohejbalu přítomen viděl, jak by to jednou mohlo vypadat. Byla to taková předzvěst do budoucna, že nohejbal (resp. fotbaltenis - také si budeme muset zvyknout, fotbalu už také téměř nikdo neříká kopaná) by nemusel vždy být jen jedním z tzv. malých sportů, ale mohl by se v určitém časovém horizontu dotáhnout na úroveň např. házené. Přerod by to ale byl bolestivý. To, co je dnes souvisí s amatérským statutem (kamarádské vztahy, zábava, bezstarostnost) by bylo postupně nahrazeno tím, co známe spíše ze zaměstnání nebo profesionálních soutěží (boj o posty, tržní vztahy, lobbing, rivalita). Navíc to předpokládá jak kvalitní práci a součinnost všech činovníků, tak i hráčů na všech úrovních.
Se sportovním pozdravem
Martin
P.S. Copak je v oddílech tak málo lidí s přístupem k Internetu, že se zde prezentuje pouze cca desítka oddílů?0