Kdo škodí nohejbalu?
Opět jsem v poslední době zaznamenal řadu negativních reakcí z hnutí na stávající koncepci směrování nohejbalu. Těmto lidem ani tak nevadí konkrétní osoby, které jsou za koncepci vývoje zodpovědné, spíše jim vadí to směřování z malého, doplňkového sportu mezi větší, plnohodnotné sporty. Je to přesně to dilema fotbaltenis - nohejbal, které se začalo objevovat po revoluci a které provázelo všechny od té doby konané konference ČNS. Toto dilema jsem před cca 3 lety spolu s některými dalšími činovníky a hráči navrhoval řešit rozdělením tohoto sportu na dva úseky, zastřešené jediným svazem - viz. některé mé starší příspěvky. Nakonec jsem ale uznal, že toto řešení by v současné době přineslo více škody, než užitku. Dnes to vidím tak 1:1.
Zajímavý je profil osob, které se klaní na jednu, či druhou stranu. Vypozoroval jsem, že na straně dalšího vývoje v ČR a expanze nohejbalu do dalších zemí stojí hráči do cca 30 let, z činovníku pak také ti mladší a pak ale naopak i ti nejstarší nad cca 60 let. Na druhé straně barikády jsou hráči 30 - 45 let a činovníci 40 - 60 let. Co z toho plyne? U mladších generací převažuje víra v lepší zítřky, u té starší pak opak a nebo i zklamání, že oni se toho (myšleny mezinárodní kontakty a akce) nedočkali. Markantní je takový jev např. u některých bývalých špičkových hráčů doby nedávné, kteří dnes poukazují na špatné směřování nohejbalu. Jejich éru provází desítky vítězství na klasických otevřených turnajích, ozdobené "hodnotnými" cenami typu skleničky, ručníky, salám, šampus. Zaštiťují jejich éru slovy kamarádství, pohoda, atmosféra.
Je ale skutečně špatné, že nová generace hráčů chce hrát o něco víc?
Osobně se řadím mezi zastánce posunu nohejbalu mezi větší sporty. Jistě, přinese to i řadu negativních prvků - to už jsem tu také kdysi rozebíral. Ale stojí to za to.
Je škoda, že hnutí se nedokáže sjednotit a jít tvrdě za věcí tak, jak se to za poslední roky podařilo třeba florbalu.
Co z toho všeho plyne. Žabomyší války mezi činovníky, umělě vyvolávané nepřátelství vůči slovenské straně, posměch úsilí ostatních zemí, nevíra v lepší zítřky u některých nejvyšších činovníků, to vše je zátěž, která brzdí vývoj. Nohejbalové hnutí by si mělo skutečně ujasnit jakou koncepci vývoje zvolí a potvrdit jí třeba na konferenci ČNS. Současný dvojdomek neprospěje nikomu.0
Reakce
Tak abych se ti Martine přiznal, nevím přesně co je smyslem této tvojí úvahy, jestli je to pokus o vyvolání diskuze na téma zrušení nohejbalu a prosazení fotbaltenisu nebo snaha o řešení nějakých konkrétních , možná i osobních invektiv a nebo snad předvolební kampaň. Možná je to taky jen moje osobní neinformovanost. Nemůžeš to nějak zprůhlednit?0
Očekával bych diskusi na téma, jakou cestou by se měl nohejbal dále ubírat. Zda zůstat jako ryze český sport v malém rozsahu, hraný jako donedávna mimo dlouhodobé soutěže pouze formou otevřených turnajů (na 3 dopady, bez jednotného dresu, bez ohledu na oddílovou příslušnost, bez ohledu na výkonnost). Nebo jej naopak tlačit mezi větší sporty s tím, že bude nutné více diferencovat jednotlivé úrovně soutěží, vytvořit skutečně "prodejné" soutěže a přizpůsobit se mezinárodním změnám. Nebo do třetice dát prostor oběma směrům, jako úsekům, řízených jedním střešním orgánem.
Zatím je nastolen trend druhé cesty, řada osob tím však není nadšena a považuje to za poškozování nohejbalu. Jinak Milane, volební konference je až v roce 2003.0
Nemuzu nez s Martinem souhlasit. Nohejbal je dost stary a cesky sport. I ja jsem zastancem nazoru ze by mel nohejbal smerovat porad vys a vys a ne aby stagnoval na jednom miste. To by se porad hralo na tri dopady, mohlo by se hrat i s dopadem mimo hriste atd. Myslim, ze nastoleni trendu cpat nohejbal do sfery vyssich sportu je jedine spravny. To, ze nekteri i dost vysoce postaveni funkcionari maji opacny nazor a nazory posmevacneho typu k okolnim mene technicky nohejbalove vyspelym statum me dost desi. Podivejte kdyby se tak chovali treba hokejsti a meli by na to podle tehle teorie naproste pravo, jak by dopadli? Asi spatne. Proc treba i Japonsko ma sanci hrat hokej a Svycari jsou "lepsi" nez nase juniorka? Tenhle trend v ceskem nohejbalu nesmi byt nastolen. Byla by to fatalni chyba a mi by jsme se jen mohli pysnit tim, ze jsme na svete nejlepsi, kdyz neni konkurence. At se uci i staty, ktere jsou zatim na ME a MS jen takovou "atrakci" (zprominutim za ten vyraz) a pak to bude teprve zazitek sledovat naprosto vypjate zapasy jako mezi Slovaky a Cechy. A treba prinesou i okolni zeme neco prospesneho pro nohejbal proc ne? Treba uz jen penize a reklamu, kdyz na to neni v nasich podminkach asi misto. Co rici na zaver? Na co by jsme potom meli funkcionare, kdyby neprinaseli (nebo se nepokouseli prinaset) nove a lepsi veci pro budoucnost. Jsem pro, aby nohejbal sel cestou vzrustu.0
Ale v tuhle chvíli přece nic nebrání pořadatelům turnajů stanovit v propozicích pravidla podle kterých se má hrát a to samé platí i pro řídící orgány jednotlivých dlouhodobých soutěží a v případě, že jsou dva dopady progres, tak se musí prosadit. A co je skutečný rozvoj? Nemůže to být třeba rozšíření počtu hráčů, kteří nohejbal hrají a to i v zahraničí, byť ve snadnější formě?0
Ono nejde o dva či tři dopady, i když to samozřejmě je prvopočátkem rozkolu. Jde spíše o chuť akceptovat nové trendy, provázející vývoj řady ambiciózních sportů. Vždyť asi jen fotbal má takovou pozici, že se hraje bez výraznějších změn několik desetiletí. Nikde není psáno, že dva dopady jsou tím správným směrem. Některé země jsou přesvědčeny, že by stačil jediný. Faktem je, že kompromisní řešení, kterým hra na dva dopady je, sjednotilo Evropu (svět). Což byl podstatný krok k dalšímu rozvoji tohoto sportu. Naštěstí se nepotvrdily katastrofické vize o kvalitě a atraktivnosti hry v dvoudopadovém systému. I ve třetí nejvyšší soutěži - 2.lize, nebo dorostenecké lize byl loni k vidění slušný nohejbal.
Diskusi jsem však směřoval spíše do oblasti toho, že ne všichni nohejbalisté jsou stávajícím vývojem nadšeni. Proto se domnívám, že pokud se toto nějakým způsobem nezmění, brzy nás přejede několik "malých", nových, ale nekonzervativních sportů. Možná, že kdyby jsme byli nový sport, mohli jsme už být podstatně dál. Na druhou stranu je mi líto 70 let existence považovat pouze za břemeno. Je však bezpodmínečně nutné stejně jako se podařilo sjednotit myšlení v oblasti pravidel, tak sjednotit myšlení v oblasti směřování a ne si házet klacky pod nohy.0