Pokažený turnaj?
Blíží se hlavní turnaj na Šacungu a tak jsem si zase pěkně popovídal s některými hráči o tom, jak tento turnaj nabral "nesprávný" směr.
Za špatný směr je považováno to, že se hraje na dva dopady míče, že se hraje v jednotném dresu, že je ve hře hodně peněz a to kazí kamarádství. Tak nějak tyto diskuse vedu s některými hráči každý rok. Je trochu tak příkladné, že tyto diskuse vedu s hráči, kteří jsou minimálně v zenitu své výkonnosti, ale většinou už za ním. Nikdy jsem naopak nevedl tuto diskusi s představitelem mladší hráčské generace.
Turnaj na Šacungu skutečně na konci devadesátých let nabral jiný směr. Trojice jsou nasazovány ve dvou výkonnostních koších do základních skupin. Domácí trojice už nemají "vyčištěnu" cestu do závěrečné části. Nehraje se už o skleničky a salám, ale o ceny v hodnotě několika desítek tisíc Kč. Základní část se nehraje na rozměrově nedostačujícím Soumraku (výjimku tvoří letošní rok - viz. odkaz meridské Inferno na stránkách ČNS), ale na dvou kurtech Meridy. Hrají zde slovenské trojice, jejichž účast stojí také pár tisíc.
Turnaj je určen ligovým hráčům. Proč tolik povyku kolem. Podíváme-li se do historie turnaje, vidíme, že od šedesátých let se hrál jako výběrový, tj. uzavřený. Nikdo jej nyní nechce uzavírat. Je ale třeba si uvědomit, že k dispozici není neomezený počet hřišť. A také, že není účelné dělat monstrakci pro všechny. Viděl jsem již několik akcí toho druhu. Jako příklad uvedu Meridu 2000 (doufám, že se za to na mě nebudou zlobit). Trojice zde do 17 hodiny hrály nevyrovnané zápasy ve skupinách. Poté se konečně stovky diváků po nezáživných zápasech dočkaly očekávaných zápasů mezi ligovými trojicemi. V k.o. systému po 2 hodinách bylo po všem. Polovina ligových trojic si tak zahrála několik zápasů o ničem, aby pak sehrála jediný vyrovnaný duel a jela domů.
Proto je rozumné dopředu zvolit, pro kterou kategorii turnaj pořádám. S tou "uzavřenou" otevřeností je to i jinak. Za poslední 4 roky se na hlavním turnaji Šacungu objevily průměrně 2 - 3 neligové trojice. Dále také nalistujme stránky turnajů a zjistíme zde více než desítku turnajů uzavřených výkonnostně nebo jen pro zvané. Takže když filozofii svých odpůrců otočím, ptám se: proč ligový hráč se nemůže zúčastnit turnaje osady XY? Protože je omezen do úrovně krajského přeboru. A pozastavuje se nad tím snad někdo!
A mimochodem - právě turnaj s omezením do krajského přeboru se na Šacungu koná měsíc před hlavním turnajem. Tady si také za slušné ceny na tuto úroveň mohou zahrát všichni neligoví hráči. Bilance účasti za poslední roky je však tragická. V průměru cca 10 trojic, z toho jsou tak tři domácí!
Tou zmíněnou účastí 2 - 3 neligových trojic je dáno i druhé - hra na dva dopady. Všechny ligové celky přece hrají celý rok na dva dopady! Proč by jim to najednou mělo vadit?
A třetí "problém" - jednotný dres? Na turnaj přijde 300 - 400 diváků, včetně zástupců sponzorů a partnerů klubu. Za svoje peníze očekávají kvalitu nejen sportovní, ale i společenskou. Právě v nohejbalu často společenská a propagační stránka věci pokulhává za tou sportovní. Přitom v rozvinutějších sportech už dávno vědí, co je třeba nabídnout, aby spokojenost nebyla pouze jen na straně hráčů. Jak pak asi trapně působí v tomto srovnání vrcholná akce, kde se na hřišti prohání hráči v otrhaných nejednotných dresech. Už vůbec neříkám, jak to pak vypadá v televizi. Je to takový velký problém vzít si tři stejná trička?
Je tedy něco špatného na tom, že si zde trojice už od rána zahraje s kvalitními ligovými soupeři, včetně slovenských (kolikrát se s nimi hráč ročně potká?), o ceny v hodnotě 50 000 Kč, večer (nebo druhý den) se objeví v televizním zpravodajství a v týdnu i v řadě regionálních i celostátních deníků? Pokazí jí to dojem?
Když jsme loni zavedli do turnaje ty tři novinky (dva dopady, jednotný dres, vyřazovací systém), spílala mi spousta lidí. Já pak ale viděl 350 diváků sedících na místě (čímž utrpěla tržba)a sledující boje "na krev", šťastné hráče, kteří přebírali hodnotné ceny a některým z nich to vůbec ani trochu nevadilo, i když pár dnů před tím jsem s nimi musel vést podobné diskuse, jako teď.
Každý týden se konají spousty "pouťáků". Je jich ročně určitě více než stovka. Kolik je ale těch turnajů, které se mohou rovnat s akcemi jiných, větších sportů? Na prstech je lze spočítat.
Škoda jen, že největší diskutéři nebyli přítomni např. Austin Cupu ve Vsetíně. Viděli by totiž, kam až se dá "dohnat" tento malý kamarádský sport.
Poslední diskusi jsem vedl na jednom z nejstarších a nejznámnějších letních osadních turnajů. Hráč, se kterým jsem vášnivě diskutoval, byl i hlavním pořadatelem. A co jsem viděl? Viděl jsem nasazení trojic, nápadně připomínající třeba právě Šacung první poloviny let devadesátých. Viděl jsem speciální hrací systém, na míru odpovídající nasazení, zejména první domácí trojici. Jak to však už bývá, kdo s čím zachází, tím také schází. Překvapivá porážka v domácím derby v prvním zápase skupiny znamenala konec nadějí pro domácího favorita. Viděl jsem, že úvodními zápasy skupin byly zápasy mezi prvním a druhým nasazeným ve skupině, čímž utrpěla gradace ve skupinách. Viděl jsem zbytečnou hodinovou pauzu před závěrečnou částí. Viděl jsem několik chyb při určování pořadí družstev ve skupině, a to i díky dalšímu speciálnímu systému určování pořadí. Viděl jsem závěrečný "vrchol" turnaje, kde se dva jasně největší favorité utkali opět jako první zápas finálové části. Viděl jsem toho příliš na to, abych věděl, že kdybych takto zorganizoval turnaj na Šacungu, asi by mě pověsili místo vlajky.0
Reakce
A bere se liga i jako dorostenecká liga_??0
Zcela jistě.0
K zmíněným TV záznamům: dá se předem upozornit na odvysílané reportáže? V minulosti se mi už párkrát stalo, že bych se rád podíval na tu trošku, co ČT o nohejbalu uvede (o ostatních celoplošných TV nemluvě), ale dovídal jsem se o nich až po odvysílání z doslechu. Většinou se mi nepodaří po nějaké významnější nohejbalové akci sedět několik dní před obrazovkou u BBV v 20 hodin pak ještě v 22 hodin a nejlépe pak ještě ráno sledovat reprízy regionálních vysílání (když jsem z jiného regionu). Kladu tak otázku, zda je reálné, že pořadatel akce, který má asi největší šanci dopředu získat informaci o datu a čase odvysílání reportáže (předpokládám, že od sportovního redaktora) by se s námi o toto informaci podělil? Nejlépe asi zde. Další otázkou je, s jakým předstihem by se to případně mohlo podařit, aby se tato informace stačila rozšířit.0
Proč když "Za poslední 4 roky se na hlavním turnaji Šacungu objevily průměrně 2 - 3 neligové trojice." se turnaj omezuje pouze na ligové hráče? A co to znamená? Že všichni (nebo 2 či pouze 1) z trojice musí být na soupisce ligových manšaftů, co potom třeba fluktuanti? Jakkoliv omezit turnaj je plně v kompetenci pořadatele, ale osobně omezování turnajů zdola či shora nefandím.0
Oldo, je mi jasné, že jakékoliv omezení turnaje je nepříjemné. Bohužel je to právě jedna z těch věcí, kterou s sebou nese posun nohejbalu vpřed. U velkých sportů se také nikdo nepozastavuje, že si Franta Bezejmenný nezahraje tenis s Agassim, že Pepa Novák ve škodovce si to nerozdá se Schumacherem, že Horní Dolní se neutká s Realem Madrid. Není z technického i lidského hlediska reálné a není ani důvod pořádat gigantické akce pro všechny. Nohejbal je stejný, jako každý jiný sport na úrovni a tomu odpovídá i struktura soutěží. Častá námitka zní - turnaje jsou specifické. Ty nižší a střední kategorie nechť jsou nadále. Ale ty vrcholné by měly ctít určité zásady. Budu konkrétní. Ty stovky diváků, co se přijdou na vrcholný turnaj podívat, chtějí vidět bitvu mezi těmi těmi nejlepšími. Jdou se podívat na Ungermanna, Tirpáka, Bláhu, Suchého, Kalase a .... Chtějí co nejvíc takových zápasů. A ty jim naservíruješ po celý den spoustu nezáživných utkání a pak je nakonec tedy uspokojíš dvouhodinovým finále nejlepších. Seženeš sponzory na vysokou dotaci. Také oni za své peníze očekávají kvalitu. Na co slyší sponzoři? Že jim dodáš Vary, Modřice, Čakovice ... Někdy ani to nestačí. Chtějí start reprezentačních družstev, českých i zahraničních. Chtějí účast médií. Na co nalákáš ty? Je to Oldo provázaný řetězec, obchod. Seženeš, dostaneš.
A co hráči? Měl by jsi vidět ty jejich "smutné" tváře, když se ve Vsetíně na Poháru ČNS rozdávalo 60 000 Kč na ceny a dalších 15 000 Kč za celkové umístění v soutěži. Myslíš, že by je radši vyměnili za skleničky a šišku salámu? Peníze ničí kamarádství, slýchávám. Něco na tom je. Ale vadí snad fotbalistům, že jsou za své výkony odměněni? Kam se ztratí kamarádství, když fotbalový trenér určuje sestavu, když fotbalistův manažer lobbuje v jeho prospěch u trenéra ...
I v nohejbale se hráči chtějí utkávat mezi sebou, silný proti silnému. Potěší tě vyhrát turnaj, kde nenalezneš rovnocenného soupeře? Asi tě víc potěší vítězství nad Ungermannem, Tirpákem, Bláhou, Suchým, Kalasem a .... To už tu jednou bylo. Jak vidíš, je to uzavřený řetězec.
Proto i v nohejbale, chce-li šlapat na paty velkým sportům, musí zákonitě dojít k větší diferenciaci soutěží, než je tomu dosud. Stále je totiž málo co nabídnout v oblasti vrcholných konkurenceschopných akcí. Přinese to samozřejmě i průvodní negativní jevy, ale o tom jsem v tomto fóru diskutoval již několikrát.0
Martine, nemusis omezeni obhajovat, je to opravdu veci poradatele a komu se to nelibi, tak se muze zucastnit mnoha jinych turnaju nebo usporadat svuj. Pokud je prioritou pri poradani atraktivnost pro divaky a vysoce hodnotne ceny, tak je ligove omezeni pochopitelne. A to, ze mam jine priroty je moje vec a muzu si podle nich zorganizovat vlastni turnaj. Kdybych tusil, jake usili vyvines na reakci smerem k memu negativnimu nazoru na omezeni, tak bych si ji odpustil:o)0
Ahoj Martine, tímto se ti veřejně omlouvám za mé názory na jednotné dresy. Naposledy jsme si o tom povídali víceméně ze srandy na Majáku, já jsem argumentoval tím, že na hodně našlapaných volejbalových letních turnajích (tzv. Antuková liga), kde je vidět díky účasti hráčů ze zahraničí lepší volejbal, nežli v čs. lize, se hraje v dresech nejednotných, případně skoro žádných. Po shlédnutí přímého přenosu tuto neděli z finále Antukové ligy na Vranově ti musím dát za pravdu. Navíc jsem se o tom bavil s Martinem Kopem (mnohonás. reprezentant ve volejbale z nedávné doby), který mně potvrdil, že mají ve smlouvách s televizí jednotné dresy zakotveny, týká se to ovšem puze turnajů, které jsou buď v přímém přenosu anebo ze záznamu vysílány televizí. Jinak si troufnu říct, že na ostatních turnajích je spíš věcí image jednotlivých hráčů, v čem nastoupí-to se týká samozřejmě nohejbalu úplně stejně: viz. Vildovo triko rozervaný přes celý záda anebo tvoje červený trenky a "americkej dres".
Abych to shrnul: máš pravdu,když je u toho televize, tak to tak prostě musí bejt, jinak žádná televize nebude a tím pádem žádná propagace, sponzoři, penízky, atd. Čau, Čoud.0
Aspoň jsme si to Oldo vysvětlili. Já jsem tě nechtěl přesvědčovat o tom, že výkonnostní omezování turnajů je nutnost. Jen jsem spíše chtěl vysvětlit, že to k tomu nepřímo spěje. A že ne vždy je to na škodu věci. Že je mnohem lepší místo jednoho masového turnaje pro všechny uspořádat dvě menší akce s odlišnou strukturou účastníků.
Jinak mám připravenu další novou podsekci na svazové stránky (do sekce Turnaje), která bude určena právě pro pořadatele turnajů. Najdou tam kuchařku na kvalitní uspořádání turnaje jakékoliv kategorie. Stále totiž existují turnaje, nad jejichž pravidly, systémem a organizací zůstává rozum stát.0
Aspoň jsme si to Oldo vysvětlili. Já jsem tě nechtěl přesvědčovat o tom, že výkonnostní omezování turnajů je nutnost. Jen jsem spíše chtěl vysvětlit, že to k tomu nepřímo spěje. A že ne vždy je to na škodu věci. Že je mnohem lepší místo jednoho masového turnaje pro všechny uspořádat dvě menší akce s odlišnou strukturou účastníků.
Jinak mám připravenu další novou podsekci na svazové stránky (do sekce Turnaje), která bude určena právě pro pořadatele turnajů. Najdou tam kuchařku na kvalitní uspořádání turnaje jakékoliv kategorie. Stále totiž existují turnaje, nad jejichž pravidly, systémem a organizací zůstává rozum stát.0