mariášová terminologie a původ této hry

Jsou dvě teorie vzniku mariášové hry. První říká, že se mariáš vyvinul ze hry šestašedesát neboli šnopsa, který vznikl v 16. století v okolí Norimberka. Druhá, podle mého soudu pravděpodobnější, je ta že byl k nám importován napoleonskými vojáky a zde tvůrčím způsobem přetvořen. To dokládám mariášovou terminologií, které je až na výjimky „nečeská“.

Sám název pochází z francouzštiny a znamená sňatek.

Hra začíná licitací. Jde o slovo německého původu, které znamená dražit. Poté dáváme flek. Opět z německého Fleck = skvrna. Následuje případné ré. Není to z latinské předpony re- označující zpětný děj, jak se někteří mylně domnívají, ale z franštiny a znamená to více. Může následovat tuty, což je odvozeno z italského tutti znamenající všichni. Aby se to rýmovalo vymysleli Češi následující boty, kalhoty. Někde se používá výraz sup, což nemá nic společného s ptačím druhem, ale je odvozeno z latinské předložky supra česky nad.

Někdy dáme dokonce ambo, což pochází ze španělského ambos, ambas tj. oba, obě. Proto když na ohlášený závazek reaguji odpovědí „španělsky“ znamená to skvrnu na hru i sedmu. Většina hráčů to chápe, aniž by si byla přesně vědoma plného významu.

Občas se stane, že máme desítku plonk. Původ je španělský nebo francouzský, neboť blanco je španělsky bílý a blanc je francouzsky také bílý.

Když máme nízké karty hrajeme betla. Někteří se domnívají, že jde o slovo anglického původu znamenající boj, bitvu, ale mýlí se. Je to slovo odvozené z německého Bettler = žebrák. Opakem je durch, což je německé předložka znamenající skrz. Vlastní hra se skládá z jednotlivých štychů, což je opět z němčiny a nejlepší překlad tohoto výrazu je zdvih. Poslední zdvih se označuje pojmem ultimo. Toto slovo je zase španělského původu a znamená poslední, nejvzdálenější.

S ohledem na shora uvedené mám za to, že mariáš pochází z jižní Francie, kde se v dobách napoleonských mluvilo nářečím podobným dnešní španělštině.

Úsměn na rtu a dobrou kartu přeje
maršál Achromějev▲0▼