Kvalifikace do II.ligy

Čl.8 ROZPISU dlouhodobých soutěží, který obdržela všichna družstva soutěží, řízených VV ČNS + sekretáři KNSK i ONS,

je nazván Postup a sestup a obsahuje i základní informace
o kvalifikaci.

A nyní k tomu, co tam není.Kvalifikace proběhne ve 4 skupinách po 3 účastnících se zohledněním vzdáleností a finanční náročnosti takto:

1.sk. Praha/organizátor/ + Středočeský a Ústecký kraj
2.sk. Karlovarský kraj/organizátor/ + Plzeňský a Jihočeský
3.sk. Liberecký/organizátor/ + Pardubický a Královéhradecký/
4.sk. Olomoucký/organizátor/ + Jihomoravský a Moravskoslezský
Do 2. ligy postupují vítězové skupin.
Co se týká přesných míst konání, tak to si rozhodne pořadatel
asi podle toho, které družstvo vyhraje krajský přebor.▲0▼

A co když některý účastník vyhraje kvalifikaci a nebude chtít postoupit? Postupuje druhý z kvalifikace?▲0▼

A proč by pak vůbec šel hrát kvalifikaci, když nechce postoupit?▲0▼

Třeba Bratřínov to tak minule sehrál kvalifikaci vyhrál, ale postup odmítl. Prostě si chtěli zahrát s lepšími soupeři a o tom že mohou někoho poškodit prostě nepřemýšleli.▲0▼

To by mě nenapadlo. A ještě dotaz pro "mlžící kouřmo" Vysočina a Zlín nehrajou krajské přebory?▲0▼

Ne.Tam se neustavily krajské nohejbalové soutěžní komise.Snad příští rok.▲0▼

Diky, ten clanek jsem si uz procetl, ale upresnil jsi mi to. Jeste neco - existuje vubec nejaky jiny kraj krome Pardubickeho, kde se v pripravne schuzi (nebo jak se jmenuje) odsouhlasilo, ze se v soutezi krajskeho preboru nebude hrat singl? Jo a z jineho soudku. Jeste se modlit aby to nebylo jako predloni na Pankraci, kdy jedno muzstvo dohralo velmi vyrovnany, silove narocny zapas a muselo po cca 15-ti minutach hrat dalsi zapas. A ze bylo poradny vedro. No nic - dik.▲0▼

To,jakým způsobem se budouh hrát soutěže v kraji rozhodne orgán, pověřený řízením těchto soutěží. Pochopitelně v souladu se SŘ a pravidly ČNS. Systém upřesní rozpisem.Stejně,jako si rozhodne o tom, zda 2 nebo 3 dopady, může rozhodnout i o zařazení - nezařazení singlu.Bývá dobrým zvykem, že toto rozhodnutí je výsledkem nějaké dohody před zahájením soutěží.▲0▼

Tady je tolik chytrých lidí, tak se zkusím zeptat, zda je v pravomoci krajské nohejbalové soutěžní komise rozhodnout, že zápas v krajském přeboru je možné odehrát v menším počtu hráčů než 6. Třeba pokud by se sešlo jenom 5 hráčů, tak by se začalo hrát a pokud by během utkání nedorazil šestý hráč, tak by se pouze skrečovaly neobsazené sestavy.▲0▼

Krajský orgán řídící soutěže vydává ROZPIS, který je platný pro všechny účastníky a musí ctít pravidla i SŘ ČNS -

viz. kap.3, bod 3.1.2. Zde se hovoří mj.o minimálním počtu hráčů družstva. Jsem však přesvědčen, že ROZPIS Vámi nespecifikované krajské soutěže toto jasně stanovuje a neumím

si představit, že by udělal v tomto směru vyjímku.Pokud družstvo není kompletní po 30 min.,prohrává kontumačně se všemi důsledky/sankcemi/,které by měly být rovněž součástí

Rozpisu.▲0▼

Jen zasáhnu do této diskuse. Jen pár vysvětlujících údajů. Soutěžní řád je nadřazen Rozpisu soutěží, tj. Rozpis obecně nemůže jít proti SŘ. Výjimkou jsou některé body, kde je v SŘ výslovně uvedeno, že je upravuje Rozpis. Je to např. bod 3.1 - Obecné zásady soutěží, bod 3.1.2. Z toho vyplývá i odpověď na Oldův dotaz. Z vlastní zkušenosti vím, že některé soutěže se skutečně hrají s menším počtem hráčů (4 - 5). Většinou je to z ekonomických důvodů (aby se vešli do jednoho auta). Na druhou stranu se domnívám, že Rozpis nemá právo upravovat průběh zápasu (skreče, čekací doba). Opět z praxe však vím, že některé kraje (okresy) si limity svých Rozpisů rozšiřují i do bodů, které jsou SŘ striktně dány.

Bohužel VV ČNS je nucen stále řešit řadu "průserů" oddílů a nemá tak čas na to, aby proklepl jednotlivé kraje (okresy). Takže je klidně možné, že v některých Rozpisech se dají najít pěkná "zvěrstva", odporující znění SŘ.▲0▼

Dík za rychlé odpovědi. Znám ujednání SŘ týkající se zahájení utkání. Současný rozpis krajské soutěže (plzeňský kraj) ctí SŘ. Položil jsem otázku proto, páč jsem zjistil, že většina oddílů by přivítala změkčení tohoto ustanovení (obvzláště při utkáních ve všedních dnech). Myslím si, že možnost pozměnění tohoto ustanovení by mohla být v kompetenci krajského řídícího orgánu a bylo by méně na škodu "globálnímu" nohejbalu než např. stanovení počtu dopadů či zařazení singlu. Současná situace je taková, že v kraji platí stejně tvrdá ustanovení o zahájení utkání jako v ligových soutěžích, ale vzhledem k užším vztahům mezi manšafty se striktní dodržování dotyčného ustanovení bere skoro jako nefér jednání od strany, která ctí řády. Otázka ma Martina Maršálka - co je možno udělat pro to, aby si krajské řídící orgány mohly pozměňovat diskutovaná ustanovení v souladu s nadřazenými předpisy?▲0▼

Navrhnout na příští Konferenci změnu SŘ a prosadit si větší kompetence, než dosud. Je ovšem otázkou, zda je to žádoucí. Tolerance a ústupky ze strany řídícího orgánu a benevolence ze strany rozhodčích mohou vést během několikam let k totálnímu propadu soutěže. To je třeba případ Prahy, kdysi nohejbalově nejmocnějšího kraje. Rozdíly v jednotlivých rozpisech mají zohledňovat určitá lokální specifika. Ne však podporovat lajdáctví. Já se domnívám, že by si VV ČNS měl najít čas zabývat se jednotlivými kraji a na některé si "posvítit".▲0▼

Martine, ve výše uvedeném příspěvku jsi naznačil, že řídící orgán pražské soutěže nepracuje tak úplně nejlépe. Co tím konkrétně myslíš?▲0▼

V žádném případě nechci kritizovat úsilí jednotlivců, kteří obětují svůj čas práci pro nohejbal - to podotýkám předem. Nicméně proč jsem zrovna dával za příklad Prahu? Protože pražské soutěže (myšleny mužské, mládežnické jsou slušné!) skutečně dnes už patří mezi ty horší kraje a nebývalo to tak. Nemám na mysli ani tak stránku sportovní, spíše tu technickou a společenskou. Budu naprosto konkrétní. V loňském roce jsem po 11-ti letech působení v ligových soutěžích zkusil hrát nejvyšší pražskou soutěž - 1.třídu (a fluktuoval do extraligy). Už bych to nechtěl opakovat, protože v porovnání s rokem 1990 nevidím jediný prvek, kde by současná 1.třída šla nahoru. Docela jsem rezignoval, ale alespoň jsem své poznatky, připomínky a návrhy na zlepšení zaslal oficiálním dopisem Standovi Maličkému. Ten mi odpověděl oficiálním dopisem pražského svazu s tím, že je srozuměn s nešvary, které zde panují, ale že mužské soutěže se nechají "dojet" a úsilí bude věnováno soutěži mládeže. Něco asi na tom bude, na druhou stranu elitou jsou mužské soutěže a jejich kvalita v Praze je bídná. Tady je text dopisu:

Ahoj Stando!
Obracím se na Tebe s připomínkami k soutěžím, řízených ONSK Praha.

Po půlročním působení v pražské 1.třídě jsem na základě svých poznatků a na základě pohovorů s řadou hráčů soupeřů dospěl k těmto závěrům.

1. Bodování utkání

Vzhledem k stanovenému hracímu systému (na dva sety, pro specifickou pražskou soutěž asi skutečně nejvhodnější systém) není úplně dobré hodnotit zápas v utkání remízou. Důvody pro změnu jsou tyto:

· Je náročné vyhrát dva ze dvou setů – v ligových soutěžích jsou pokusy tři. Remízový systém tak jednoznačně nahrává slabším družstvům, která se soustředí (riskují) na získání jednoho setu.

· Některá hřiště jsou nevhodně orientována. Uvedu to na příkladu hřiště SK Oáza. Při odpoledních začátcích utkání je při jasném počasí východozápadní orientace hřiště zcela pro hru nevhodná. Při vyrovnané síle obou soupeřů je téměř nemožné vyhrát set na východní straně, protože všichni hráči dvojice či trojice jsou oslněni večerním zapadajícím sluncem.

· Obecně není remíza u hráčů v oblibě. Možná nevadí celková v utkání, ale v jednotlivých zápasech už ano. I nohejbal provázejí zdravé emoce (které patří ke každé výhře nebo prohře), a ty jsou zde ve velké míře potlačeny. Na rozdíl od ligových utkání s výsledky v toleranci 6:0 až 5:5 jsou zde k vidění výsledky 1:0, 2:1 a podobné.

· Remíza většinou bývá spravedlivým vyjádřením vyrovnanosti soupeřů. Dá se tak ale hovořit např. o výsledku 10:3, 9:10?

· Je také pravděpodobné, že v zájmu mediálního zviditelnění dojde v ligových soutěžích ke zkrácení celkové délky utkání. Jedním z možných řešení, který nepoškodí hráče snížením počtu zápasů, je hra na dva sety (prosazuje např. Milan Svoboda). Z výše uvedených důvodů není remíza v zápase ligového utkání akceptovatelná. Proto by pražská soutěž mohla být jakousi zkouškou nového systému.

Návrhy změn jsou následující:

· Při stejném počtu vyhraných setů bude o vítězi zápasu rozhodovat rozdíl míčů. Remíza tak zůstane pouze v případě rovnosti míčů. Hodnocení zápasu: remíza – 0 bodů, výhra 2:0 nebo 1:1 s lepším rozdílem míčů – 1 bod.

· Obdobně jako předcházející s touto změnou. Hodnocení zápasu: remíza – 0 bodů, výhra 1:1 s lepším rozdílem míčů – 1 bod, výhra 2:0 – 2 body. Tuto změnu považuji za atraktivnější (obdoba např. hokeje).

Domnívám se, že změnu by bylo vhodné připravit již pro příští soutěžní ročník.
2) Věkový průměr

Od mého posledního působení v pražských soutěžích uplynulo 10 let. Na první pohled mě překvapil úbytek mladých ambiciózních hráčů. Je faktem, že před těmi 10 lety byla pražská 1.třída a ostatní krajské soutěže vlastně druhou nejvyšší soutěží. Dnes je až v pořadí čtvrtou nejvyšší. Přesto jsem úbytek mladých hráčů nečekal tak výrazný. Patrné je to i na letních turnajích, kde se dříve prezentovali hráči ligoví, hráči středních kvalit a tzv. hráči od vody. V současné době je většina turnajů v okolí Prahy obsazena pouze hráči obou krajních kategorií.

1. Rozhodčí

Kvalita rozhodování je srovnatelná s ligovými soutěžemi. V ostatních věcech jsou však nedůslední. Pozdní začátky utkání, výrazně nejednotný úbor hráčů, velká rozdílnost obou v utkání použitých míčů, nevyžadování kropení prašného hřiště před i v průběhu utkání – to vše jsou věci, snižující sportovní, ale i společenskou úroveň utkání a celé soutěže.

1. Propagace

Pozitivně hodnotím činnost Jana Voitha, který na internetové stránce SK Oáza zpracovává výsledky pražských soutěží. Jiné médium než Internet se těžko podaří zajistit. Deníky typu Sport, MF Dnes, Večerník Praha berou pouze ligové soutěže, někdy pouze extraligu. Možná šance by mohla být v tiskovinách jednotlivých pražských obvodů. Propagaci ale neprovádí ani jednotlivé oddíly, např. nikde jsem v okolí místa utkání neviděl poutače na toto utkání.

1. Diváci

Téměř nejsou. V první řadě je to dáno špatnou propagací. V druhé pak některými dalšími výše uvedenými důvody. Navíc v Praze nechodí moc diváků ani na extraligu, je naivní si myslet, že přijdou na čtvrtou nejvyšší soutěž. Přesto je třeba se pokusit je získat.

1. Jednorázovky

V posledních letech se přeborů Prahy dvojic a trojic družstva 1.třídy téměř neúčastní. Praha tak kvantitou patří mezi vůbec nejhorší přebory (např. nejbližší – středočeské mají stabilně 18 – 24 družstev).

1. Celkový dojem

Oproti situaci před 10 lety posun dolů. V porovnání s utkáními nejvyšších krajských soutěží, která mají charakter ligových utkání v nižší sportovní kvalitě, 1.třída zaostává.

1. Závěr

Pokud se nic nezmění, nebude 1.třída mezistanicí pro mladé ligové adepty a starší ligoví hráči jí také hrát nebudou. 2. a 3.třída mohou zůstat v nezměněné podobě. Ale 1.třídu jako nejvyšší pražskou soutěž je dle mého názoru potřeba zatraktivnit.

Body 2 – 6) lze řešit postupně. Doporučuji alespoň navrhnout bod 1) na valné hromadě ONSK Praha jako změnu Soutěžního řádu pro příští soutěžní ročník.

Tolik oficiální dopis. Co ale takové ty "lepší" věci, co se do oficiálních dopisů nedostanou. Třeba to, jak vypadneš dřív z práce, trmácíš se hodinu přes ucpanou Prahu a soupeř je tam ve třech lidech, i když už o tom ví dopředu. A příští týden jinde to samé. Pak se také nesejde tvé družstvo. A sám víš, jak se to pak dělá. Už to nabylo tak obludných rozměrů, že družstva za "napsání" výsledku ti ani nic nenabídnou (na rozdíl od ligových soutěží)!!! A nedej bože, abys to napsat nechtěl, jako jsme to jednou neudělali. Sám vím o minimálně 13 utkáních, hraných "na papíře". Že jsme třeba dvě z 10 družstev nepotkali za soutěž ani jednou (ani doma, ani venku)! Na co pak tuto soutěž hrají? Ptal jsem se Standy Maličkého, proč nevymete Augiášův chlév a tato družstva nenahradí družstvy z 2.třídy. Řekl mi, že nemají zájem, protože v 1.třídě by na ně dopadla povinnost družstva mládeže. Přiznám se, že nestíhám sledovat i nižší pražské soutěže, ale určité zprávy mám. A nemyslím si, že jsem loni trefil zrovna nějaký výjimečný ročník. Ano, nejvyšší pražská soutěž mě tak zklamala, že jsem rezignovaně přihlížel všemu tomu, co před těmi 11 lety zde v takové míře nebylo. Proč se pražské neligové celky neúčastní svého jednorázového vrcholu - přeboru Prahy? Letos: 2 trojice (obě ligové)! Proč pražští neligoví hráči již téměř nejezdí na turnaje v okolí Prahy? Co na to Milane mám celkově říci. Když to porovnám s krajem Plzeňským, Kralovarským nebo Středočeským, tak nevidím jediné kritérium, kde by Praha v mužských soutěžích triumfovala. Jako rodilého Pražáka mě to nemůže nemrzet. Přitom stačí tak málo. Přestat tolerovat již zaběhnuté praktiky, tvrdě postihovat ty, co je provádějí. Bez milosti. Jinak to bude horší a horší. A odepsat mužské soutěže na úkor mládeže, to taky není úplně správné. Je to na vás pánové z VV KNS Praha.▲0▼

Musim s potesenim prohlasit, ze kdyz jsem se vratil po vice jak deseti letech zpatky do Plzenskeho kraje, tak mi temer nic negativne nezaskocilo a kdyz jsem si precetl popis situace v Praze, tak vidim, ze to tam relativne vzato slape bajecne:o)▲0▼

To je teda perla: 'Už to nabylo tak obludných rozměrů, že družstva za "napsání" výsledku ti ani nic nenabídnou (na rozdíl od ligových soutěží)!!!'. To jeden nevi, zda je horsi obchazeni predpisu pac to uz je tradice nebo za uplatu v ligovych soutezich:o) Podle me je toto vec rozhodcich, kteri by to nemeli dopustit a ridit utkani podle predpisu. Otazka - co rozhodcimu za to hrozi, pokud se neco takoveho provali?▲0▼

A teďka si přihřeju mojí polívčičku. SŘ je ohledně nástupu družstva v plném počtu dost přísný (pro krajské soutěže) a jak se ukazuje, toto ustanovení je po domluvě družstev obcházeno. Při zápasech hraných v týdnu je včasný příjezd na hřištrě ohrožen mnoha faktory (pracovní povinnosti, doprava, ...) a pokud není družstvo v okamžiku zahájení utkání kompletní, tak to nemusí být vždy otázkou lajdáctví. Předpokládám, že družstvo nebude programově jezdit na zápasy ve čtyřech či pěti lidech, ale stát se to může (třeba pro zvýšenou nemocnost). V takovém případě si v pozici soupeře rád zahraju i proti nekompletnímu družstvu se skrečovanými dílčími zápasy. SŘ ale hovoří jasně - skreč 1. zápasu, po 15-ti min. druhého zápasu a po 30-ti min. celého utkání. Takové vítězství mě netěší a pokud nechci obcházet SŘ, tak mi nic jiného nezbýva než toto přijmout. Praxe je potom taková, že se příliš přísná pravidla obcházejí a stává se z toho standard. A když je někdo chce dodržovat, tak je považován za černou ovci. Není lepší dát krajům pravomoc diskutované ustanovení SŘ pozměnit?▲0▼

Něco na tom Oldo samozřejmě je. Ty soutěže, hrané ve všední den, jsou atypické. Skutečně hodně faktorů ohrožuje dodržení stanoveného začátku utkání a nástup na něj v předepsaném minimálním počtu. Na druhou stranu je otázkou, kde toto tolerovat a kde to utnout. Domnívám se, že nejvyšší krajská soutěž by měla být takovou "malou" ligou, tj. mělo by se zde lpět alespoň na dodržení stanoveného začátku utkání, předepsaném minimálním počtu hráčů při nástupu, jednotném dresu. A nižší soutěže (okresní, místní) nechat hrát zmiňovaná pseudoutkání. Je mi to jasné - když už se tam sejdou alespoň torza týmů nebo jednoho týmu, tak je lepší odehrát alespoň něco, než nic. Jenže na druhou stranu, když to povolíš, motivace hráčů k dodržování SŘ a Rozpisů ještě poklesne a taky by se mohlo stávat, že proti sobě nastoupí pouze singlisté. Můj názor je takový: když chceš opravdu hrát, tak si najdeš pro hru podmínky. Když chce družstvo hrát, tak je na jeho vedení, jak je schopné dát dohromady dost lidí na hru. A když jich má opravdu málo, existují kroky, jak to řešit. Např. sloučení dvou družstev v rámci jednoho oddílu, sloučení dvou oddílů v jeden apod. Ale musí být chuť s tím něco dělat. Jak znám z praxe, řada lidí volí jednodušší cestu "nejsou lidi". A o tom to je.▲0▼

Martine, máme na to zkrátka každý jiný názor. Tak já zkusím podat na příští konferenci podat návrh na změnu a uvidí se. Ještě osvětlím důvod, proč to řeším. Hraju za manšaft, který má širokou základnu a na zápasy se scházíme v hojném počtu. Stalo se, že soupeř nebyl kompletní a když po 20-ti minutách prohrával kontumačně 2:0, tak se cítil ukřivděný, protetoval, pak do toho přišli emoce, dopadlo to nenohejbalově a výsledkem jsou narušené vztahy. Tak jsem sondoval a zjistil jsem, že v kraji je obecné povědomí takové, že zmiňované ustanovení SŘ by se mělo obcházet a že jeho obcházení je v souladu s dobrými mezilidskými vztahy. Byl jsem tím překvapen, ale páč obcházení čehokoliv se mi příčí, tak jsem přislíbil, že se pokusím prosadit změnu předpisů.

Oprašuji myšlenku, aby zodpovědnost za dodržování předpisů byla především na rozhodčích, kteří jsou za řízení zápasu odměňováni a jsou nezávislí. Minimální sankce za úmyslné nedodržení předpisů rozhodčím by mělo být vrácení odměny. Jako side-efekt by to vedlo i ke zvýšení vážnosti rozhodčích, kteří nyní udělají to, na čem se domluví manšafty. Nebo znáš Martine případ, kdy rozhodčí odmítnul zápas "napsat"?

A stále si myslím, že předepisovat krajům formální stránku zahájení utkání a naopak nechat jim volnost pro počet dopadů, vložení či nevložení singla a bodování utkání (2 vítězné sety nebo právě 2 sety) je z pohledu "kraj = malá liga" horší než kdyby to bylo obráceně.▲0▼

Takovou mužskou soutěž, jak je popisována, bych klidně odepsal a skutečně se věnoval výchově nové generace. Pokud chce někdo hrát nohejbal "na žízeň", tak k tomu nepotřebuje

blbce, kteří mu to budou organizovat, nechat si nadávat a ještě sklízet mnohdy neoprávněnou kritiku. To, co se popisuje, by snad ani nemělo být zveřejňováno, ale právě podle takovýchto soutěží a utkání je,bohužel, nohejbal hodnocen.Žádné odchylky od základních dokumentů ČNS, kromě těch které umožní ROZPIS, bych netoleroval, protože to je cesta k výše uvedeným problémům.▲0▼

Jak říkáš Oldo, názory jsou různé. S těmi rozhodčími však máš plnou pravdu. Ve všech ligových soutěžích a všech řešených kauzách mají největší podíl na tom, co se děje. VV ČNS si je vědom, že princip "domácích" rozhodčích je špatný. Průšvih však je, že je podporován právě většinou oddílů! Nejhorší je, že si oddíly stále stěžují a žádají o vetování rozhodčích, ale přitom to jinak nechtějí. Ta zvrácená filozofie vypadá následovně: O co tě obere rozhodčí venku, to ti doma "domácí" vrátí. Nula od nuly pojde a stojí to nejméně. Když bude neutrální rozhodčí, tak tě venku neobere, doma nepřidá, takže zase nula od nuly pojde a stojí to daleko více (cestovné). A nikde nemáš zaručeno, že tě stejně neořízne. Tak to je ta filozofie.

Co s tím? Přesvědčit oddíly, že neutrální rozhodčí je nutnost. Že špatný rozhodčí v rozhodujícím utkání může zmařit všechno jejich vynaložené sportovní, finanční, funcionářské úsilí. Že by za určitou jistotu neutrality zaplatily částku kolem 5 - 8 000 Kč ročně. Pro oddíly, které hospodaří s ročními rozpočty kolem 100 000 Kč i více to tak hrozné není. Vždyť např. každý z oddílů PE Extraligy dostane ročně od ČNS 5 000 Kč, které by mohly být vydány právě třeba na toto.▲0▼

Díky Martine za odpověď. Nedá se, bohužel, než souhlasit s převážnou většinou tvých připomínek, ale je mi jasné, že zásadní problém je skutečně spíš v těch, jak říkáš "lepších věcech". Je pak otázka zda-li hrajeme pro zábavu s kamarády (nějak se domluvíme)nebo skutečně sportovní soutěž (podle pravidel). S tím souvisí i to co navrhuje Olda - legalizovat stávající běžně užívaný způsob odehrávání zápasů s menším počtem hráčů. S tím bych já i souhlasil.▲0▼

Martine, můj příspěvek směrem k rozhodčím nesměřoval k ořezávání hostí (to by byla asi kapitola sama pro sebe), ale k tomu, zda je rozhodčí nějak motivován (byť represivně) k tomu, aby zápas řídil podle SŘ. Pokud není, tak to přispívá k současnému stavu.

Ztotožňuju se s netolerancí porušování předpisů a pravidel. Ale cesta lpění na předpisech, které jsou soustavně porušovány, a nikdo s tím nic nedělá je nešťastná. Když nemá centrální řídící orgán páky k tomu, aby předpisy prosazoval a kontroloval jejich dodržování, tak ať nechá na krajských řídících orgánech pozměnění předpisů (v určitých mantinelech) podle jejich přesvědčení a takové si pak ohlídá. Současný stav, kdy krajské STK musí přebírat předpisy, se kterými se neztotožňuje, silně nahrává současnému stavu věcí.▲0▼