Nohejbal na ZŠ

U nás podobné výsledky... ve florbalu hraje 12 hráčů a učitel si může jít fouknout. V nohecu maximálně 6 a ostatní dělají bordel. Ale už testuji mininohejbal pro pětičlenné týmy...▲0▼

je neoddiskutovatelný fakt a každý tělocvikář vám to podepíše. Nohejbal/ stejně jako zde uvedený tenis/ prostě není sportem pro školní tv - tečka. Kdo neučil tělocvik, neuvěří.

Jednoho takového znám...▲0▼

Pane Stehlík, vy asi rozumíte úplně všemu jak už tady někdo psal. Můj otec je tělocvikář a víte proč děti nehrají nohejbal nebo volejbal? A proč hrají vybíjenou, přehazovanou, florbal a další? Tonení proto, že si pedagog "foukne". Ten dělá rozhodčího a hlídá děti, za které je zodpovědný. Nohejbal se nehraje proto, protože pro úplné začátečníky je tak náročný, že by se i při hře 5 na 5 nezpotili, protže maximálně dají podání.▲0▼

Bohužel to musím potvrdit, učím Tondo TV, nohejbal opravdu ne, a víte že by i chuť byla (v TV), ale máš na TV 20 dětí v tom lepším případě jinak cca 25 kousku a vem si máš tělocvičnu (Bios), kde uděláš max jeden kurt, i když postavíš 4 ku 4 (a to musíš dát pozor, aby se mezi sebou nezabily), a další ti zboří tělocvičnu. Učím i sportovní hry, tam je situace lepší je jich tam cca 15 a trochu sportovněji založený, když jich pět až šest chybí, tak jsem s nimi asi dvakrát hrál, ale měl jsem mezi nima tři naše hráče - tak trochu to šlo. Řešení je kroužek, otázka je zájem o něj, nyní to rozjíždíme, máme peníze na trenéry (z grantu ze středočeského kraje), máme dobrou spolupráci ze školou (nakonec tam učím), budeme po sezóně dělat nábor a exhibici, ale dle mého názoru jak bylo psáno výše, lístečky nemají cenu, nikdo se nepřihlásí. Ty děti to musí vidět na živo, takže máme dohodu, že až se dáme dohromady (volno z práce apod.) sejdeme se dopo ve škole a pí. ředitelka nám vyšla vstříc, že nám do tělocvičny nažene skoro celou školu, tzn. že děti to uvidí, koho to zaujme, tak se bude snažit přitáhnout rodiče na úvodní hodinu, kde budou zase hráči. A s malou pokorou musím říct, že se v Čelákovicích snažíme jak to jen jde a je pravda, že spousta rodičů už zná ten nohejbal, kde chodí i s dětmi ze školy. Toto je jen malé konstatování, takže snad to vyjde a budeme mít aspoň cca 10 - 15 žáčků na přípravku, protože chceme začít s malinkýma prckama cca 2 - 4 (5) třída a začít pěkně pomalu a nějaké zkušenosti s dětmi mám, protože spoustu z nich i učím.▲0▼

A ještě dodám malý dodatek nebo kostatovaní, jedna nejmenovaná třída: 22 dětí, 1x autista, 2 x s asistentem, 1 x po dětské obrně, 7 super antitalentů na sport, 3 x nadváha (ale jaká), 2 x fotbalista, 1 x florbal, 1 x mistr ČR ve veslování v žácích, a zbytek normální. Zkus s tímto začít hrát nohejbal, to opravdu v hodině TV nejde.▲0▼

To Kyli OGHIZ: Jestli dobře počítám, tak ti to akorát vyjde na dvě dvojky nohejbalistů :-) Měj se fajn Petr▲0▼

Taky přidám svůj názor.Nohejbal je prostě sport,který se pro školní výuku absolutně nehodí z jednoho prostého důvodu.Na hodinu je možno postavit pouze 1 hřiště a pokud má hra trochu vypadat může se hrát max.3 na 3 , je to využití pouze pro 6 žáků a zbytek nemá co dělat.Tím je vše dané.

My máme jinou zkušenost a šli jsme na to trochu jinak.Každý rok po uzavření klasifikace na školách,tj. po 20.6. každého roku se domluvíme se školami a uděláme pro školy turnaj pro mladší a starší žáky.Přijde nám kolem 50 žáků /protože to je místo školy dopoledne/,

30 je fotbalistů- ti nám nezůstanou.Na první trénink přijde 10 nových hráčů a zůstanou na trvalo 2,3 nebo také žádný.Jiný systém,jsme zatím nenašel.Dobré je také to co dělá Honza Vanke,že chodí na školy a předvádí praktický nohejbal,má to ve Varech docela úspěch.▲0▼

Petře, jako obvykle jsem ani jinou odpověď od tebe nečekal, he he :D▲0▼

U nás nábory na školách, i na živo, nábory v Domu dětí a mládeže (zařazeno mezi standartní sportovní kroužky + další náborové aktivity = výsledek je dvakrát potržená nula....:-( Nohejbal netáhne, děti nezajímá. Bohužel. Chystáme se na další nábory, ale spíš se asi více soustředíme na okolní vesnice, kde je nabídka sportů malá nebo žádná. Ve městě je tisíc sportů a různých aktivit, navíc děti jsou zde výrazně zhýčkanější. U nás ve Žďáře chce být každý Rolínek, Vampola nebo Koukal, Vítečková anebo Sáblíková. Ti odsud pocházejí a příklady táhnou. Např. v oddílu rychlobruslení si můžou vybírat z obrovského počtu dětí. Všude je asi problém podobný = nedostatek dětí, za chvíli nohejbal bude vymírat. Je potřeba se nad tím rychle zamyslet a hlavně něco vymyslet, co by tomu pomohlo !!!! Vedle toho je nedostatek trenérů mládeže, málokdo má čas to dělat. Co takhle přesunout soutěže mládeže na zimní období ? Všichni mají daleko více času, hráči nemají zápasové povinnosti a třeba i někdo z hráčů by potom vypomohl s mládeží. Fotbalisti nemají v zimě sezónu, dá se lovit v jejich "vodách" a třeba nohejbal někoho z nich osloví a zůstane u něho..... Nevím, je to jen rychlý návrh, třeba to není správná cesta, ale pojďme diskutovat.▲0▼

Taky jsme se před několika lety pokusili o nábor žáků. Vyvěsili jsme to ve škole v prosinci. Jsme menší město / městečko, či větší obec. Kluků ve věku od asi 12 let ( už si ani nepamatuju, jakou jsme dali spodní věkovou hranici, aby pro ty kluky nebyl míč moc velkej a těžkej ... ) začalo v zimě chodit přes 10 ( relativní úspěch ). Kromě dvou to byli všechno fotbalisti. No, na jaře jim začala sezona, a postupně to odpadalo, po ZŠ přišly odchody na učňáky, jné zájmy, holky ... Byli jsme s nimi asi na dvou turnajích a i tak se to jevilo docela nadějně. Dýl vydrželi jen ti 2, co kopálisti nebyli. Další věc je, že všichni ti fotbalisti byli díky fotbalu šikovnější, rychlejší, obratnější. Po dvou až 4 letech skončili všichni. Nebyli jsme tak odolní, schopní, obětaví, jako čtu tady výše, abychom to dělali opakovaně, souvisle, nebo do toho šli znovu. Takže asi postupně vymřeme.

Nicméně nápad od č. 7, domluvit to se školou a udělat to jako turnaj dopoledne se mě líbí.Dobrej nápad. Dík za tip. To bychom snad mohli zkusit.▲0▼

Přidám zaječovskou zkušenost a můj osobní názor:

Jsme vesnice o 1400 obyvatelích s jednou ZŠ. 2 roky chodilo stabilně trénovat cca 6 hráčů (věk 10 až 12 let). Zúčastnili jsme se pár středočeských žákovských turnajů. Všichni fotbalisti a pár z nich ještě další sporty. Zájem postupně projevilo ještě pár dalších, kteří začali trénovat. Jenomže přišla jalová pubertální léta důležité části kádru, k tomu kolize s fotbalovými zápasy a zájem zcela opadl u všech hráčů. Já osobně si myslím, že nohejbal je nebavil pro svou náročnost a zdánlivou neatraktivitu v jejich podání. Hodiny s nimi strávené přijdou z velké části vniveč...

Po úvaze jsme se rozhodli na příští rok postavit mládežnickou kategorii na dorostencích, kteří jsou - dle mého názoru - už ve svém psychickém vývoji stabilnější a technicky náročný nohejbal jsou schopni zvládnout lépe. Snad se pár našich bývalých žáků přidá.▲0▼

Potvrzuji zkušenosti o nezájmu mládeže o náš sport.Od nového roku jsme rozjeli velkou propagační akci,/Mnichovo Hradiště a poměrně široké okolí včetně Mladé Boleslavi/plakáty do všech škol v okolí,vývěsky ve městech,pozvánka na tréninky na internetu,zajištěn trenér s licencí,neozval se ani jeden kluk.Nevím,jestli by tomu pomohla nějaká exibice ve školách,možná jo,ale je problém ji zajistit.Po vyučování tam nikdo nepřijde,přes den nemůžou kluci,kteří by to měli předvádět.Navíc u nás není tradice nohejbalu zas tak dlouhá,to asi taky dělá dost.Máme šikovné dorostence,ale žáka ani jednoho,což je škoda.Ale zatím to neumíme změnit.▲0▼

Já myslím, že příspěvek č. 3 to přesně vystihl v čem je ten hlavní problém.▲0▼

Zde se fakt nevyplatí cokoliv psát. http://www.nohec.estranky.cz/clanky/nohejbalovy-krouzek-pri-zs-bosonozska.html

http://www.nohejbal-modrice.net/component/rsgallery2/?gid=126

Hukněte si!▲0▼

Romane, vůbec nevíš která bije. Dělám mládež 22 let neuč orla lítat. :-))▲0▼

Pane Stehlík neberte to zase ješitně. Na základce zkrátka v hodninách TV nohejbal hrát nejde. Důvody zopakuji. Technicky moc náročné + v průměru 20 chlapců, které musíte najednou zapojit a hlídat. Z 90 minut máte po odečtení převlíkání tak 75. Já stejně nechápu proč se pořád nějak urážíte, když máte v Modřicích sami máslo na hlavě. Kvůli kvalifikaci Holubic o druhou ligu zase děláte u váa na brněnsku turnaje pro dva oddíli. Modřice A a B a Holubice.:) O trenéru mládeže u vás Janebovi se všade vykládá, že je úchylný na malé chlapce a vy ho kryjete. Udělejte si pořádek nejdřív sami u sebe a pak raďte.▲0▼

Milý Honzo, já se neurážím. :-)) Jen mně irituje když do všeho kafrá pár uslintaných anonymů kteří viděli nohejbal zřejmě jen z rychlíku. Než byste zvažovali názor druhého tak raději pletete jablka s hruškami. Nohejbal na školách je mé know how. Vidím ale že není zájem o můj názor tak s jakoukoliv komunikací končím.▲0▼

Bez urážky, nicméně jak je to s tím trenérem Janebou a těmi turnaji? Podvádí se zase?▲0▼

Zkus stránky Jm kraje. Možná jsem nestačil aktualizovat ale v jádru je tam všechno. za druhé se podívej na fotky M. Hostinského. Myslíš že by to mohl dělat?▲0▼

Já bych na anonymy tohoto kalibru vůbec nereagoval.Nemá to smysl a lidé, kteří pro nohejbal dělají hodně se na 100% nas.....ou a chtějí končit s činností pro nohejbal.

Ať si anonymové kecají co chtějí, úplná ignorance všech příspěvků takového typu.▲0▼

Máme podobnou zkušenost. Děláme už pátým rokem turnaj trojek z okresu Benešov pro Pohár základních škol, děláme další nábory ve školách. Dokonce nám funguje kroužek nohejbalu na Dukle. Hodně kluků ale hraje fotbal a mají trénink 4x za týden a v sobotu a v neděli mistrák. Je pravda, že ty fotbalisti jsou víc šikovní, než ty co nic jiného nehrajou. Ale o víkendu na zápas je prostě stějně máte jen někdy. Protože ty zkušenosti jsou všude stejné, zajímal by mě názor odborníků z komise mládeže co s tím udělat. Hrát pětky to nebude ono, zůstane tam několim hráčů bez zapojení do hry. Možná tak ty čtyři by šli. Dva kluci můžou stát u kůlů jako rozhodčí. Přece musí existovat možnost jak to udělat, aby hrála půlka třídy a nebylo to pro ně těžké. Co jim dovolit víc dopadů za sebou - dva, nebo dohromady - čtyři. Je pravda, že když za hodinu nepřekopnou síť nebo netrefí hřiště, tak je to rychle přestane bavit.▲0▼

Pár fotek z posledního turnaje mládeže JM kraje v Modřicích - http://nohejbal-modrice.net/component/rsgallery2/?gid=135▲0▼

Bohuzel s mladezi na JM je to tak, ze se zucastnuji 2 nebo 3 oddily a uz to tam umrelo. Posledni turnaj dva oddily a kdyby Modrice nepostavili becko tak se ani nehralo. Holubice jsou proti modricakum o dve hlavy vetsi kluci a hraji jen turnaje. Jen kvuli kvalifikaci chlapu. Co s tim zalostnym stavem ?▲0▼

pro To AS XxYYP: Jednoduché - přijď pomoc!▲0▼

Trohu váhám, jestli se taky "angažovat". Ale 2/3 příspěvků tady jsou konstruktivní, tak to taky něco přidám. Dle mého máme u nás doma (v mém městě) naprosto historicky jednoznačnou mapu vývoje mládežnického nohejbalu v ČR za posledních 30 let. 1)před 25ti lety - generace synů svých otců - nohejbalistů, zakladatelů - výrazně viditelná v rámci ČR - reprezentace, evropské a světové tituly. Konkrétní jména - Nadymáček, Perutka ... 2)před 15ti lety - opět generace synů svých otců, ale tentokrát jen amatérů, hrajících nohejbal pro radost, ale hoši to měli od koho odkoukat - a zase - výrazně viditelní v rámci ČR - tentokrát v mádežnických kategoriích - mistří ČR v žácích i v dorostech. Konkrétní jména - Miklík, Miklík, Doležel, Pavelka ... 3)před 3mi lety - generace, která nemá otce nohejbalisty - ani rekreační, bez výraznější viditelnosti v nohejbale (hrají ligu dorostu), ale možná budoucnost nohejbalu v našem městě. A co jsem tím chtěl říct - vážení, časy se mění (golden kids), vzpomeňte si, jak prý vzniknul nohejbal - parta fotbalových PROFESIONÁLŮ si začala kopat přes provázek. V tom by mohla být spousta vysvětlení našich dnešních problémů (ti chlapi už měli perfektní techniku, když se na ten provázek vydali). A nakonec - já si pořád nejsem jistej, jak na tu mládež jít. Zatím se přikláním k těm, co říkají "počkat, až budou mít rozum a aspoň 16 let. Tak se omlouvám za zdržování. Jiří Pavelka, Přerov▲0▼

Ve svém příspěvku jsem nenapsal jeden povzbuzující poznatek. Ti dva, kteří byli sice méně nadaní a nefotbalisté, vydrželi hrát o tolik déle, že byli nakonec o něco lepší v nohejbalu, než ti fotbalisti, kteří se na to vybodli o těch pár měsíců, nebo ten rock, dva dříve. Získali herní praxi, cit pro míč a nějaké nohejbalové návyky. Měl jsem možnost je po čase vidět na několika málo turnajích pro neregistrované a příchozí. Tam ten posun byl vidět. Aspoň něco.▲0▼

24.9.2011 13:22
Tečka za druhým ročníkem Atletiky pro děti se povedla

Na kladenském stadionu Sletiště se v pátek 23. Září oficiálně uzavřela druhá sezona projektu Českého atletického svazu určeného pro předškoláky a děti z prvního stupně základních škol. Doprovodnou oštěpařskou exhibici v hodu na cíl ovládl stejně jako vloni Jan Železný.

S myšlenkou „atletických školek“ přišel v roce 2009 předseda ČAS Libor Varhaník. „Zavedením přípravek získáváme budoucí atletické nadšence. Ať už u atletiky zůstanou nebo se jí budou věnovat pouze rekreačně, my jim ukážeme přirozenou cestu ke sportu,“ vysvětlil smysl projektu, který se rychle rozšířil do všech koutů republiky. Atletické školky nebo přípravky v současnosti fungují už ve více než 150 oddílech a navštěvuje je okolo 12 tisíc dětí.

Druhou sezonu úspěšného projektu uzavřela stejně jako vloni velká akce pro veřejnost v útulném prostředí kladenského stadionu Sletiště, kde si děti mohly hravou formou a s pomůckami uzpůsobenými jejich věku vyzkoušet základní atletické dovednosti. Za odpoledne toho využilo na 550 malých sportovců.

Akcí, podobných jako byla ta včerejší, proběhla za uplynulou sezonu desítka po celé republice (Nové Město nad Metují, Praha 11, Louny, Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín...) a vedle prezentace našeho projektu široké veřejnosti sledují i náborový cíl. „Fotbalisté nebo hokejisté chodí do prvních tříd lákat děti ke svému sportu a atletika v tom nesmí zůstat pozadu. V tomto duchu je projekt Atletika pro děti i udělaný, aby byla královna sportu vidět,“ říká patronka Atletiky pro děti, světová rekordmanka v hodu oštěpem Barbora Špotáková.

„Výhoda atletiky je v tom, že je to pro rodiče levný sport, nepotřebujete drahé vybavení, stačí jedny tenisky a dá se provozovat kdekoli. A také je to spravedlivý sport, když dítě běhá rychle, tak ho vidíte vyhrávat,“ dodala olympijská vítězka a stříbrná medailistka z nedávného mistrovství světa v Tegu.

Smysl akce ocenil i její trenér Jan Železný: „Pro děti je to především zábava, ale zároveň někdo z nich u té atletiky zůstane. A když ne, tak si nás alespoň budou pamatovat a přijdou třeba později,“ věří nejlepší oštěpař všech dob.

Šéftrenér ČAS Tomáš Dvořák připojil poznatek z autogramiády, při níž si řada malých sportovců nechala podepisovat kartičky, na kterých měli zapsané své výkony z jednotlivých disciplín Atletiky pro děti. „Na mnohých bylo vidět, že v těch malých něco je. Nesouhlasím s tím, že dnes děti nejsou šikovné, stačí se podívat, kolik padá v poslední době žákovských rekordů. V mnohých ten talent je, jen je musíme objevit,“ prohlásil s tím, že podobné akce jako je ta kladenská, jsou jednou z cest, jak toho dosáhnout.

Zmínění patroni projektu se posléze zúčastnili i doprovodné oštěpařské exhibice v hodu na cíl. V ní osvědčil své neuvadající mistrovství Železný, jehož soutěžní hody byly k terči nejblíže.

Další doprovodnou akcí byl závod na sto metrů, při němž poměřili svou rychlost na invalidním vozíku dva přední čeští atleti a tělesně postižená Anna Vocelová. Ta závod také s přehledem vyhrála před vícebojařkou Eliškou Klučinovou, poslední dorazil do cíle překážkář Petr Svoboda, který přehnal své nasazení a i s vozíkem na trati upadl. „Konečně jsem zase na bedně, sice jen ze tří, ale co se dá dělat,“ bral výsledek s úsměvem halový mistr Evropy, který podobně jako Klučinová celou sezonu kvůli zdravotním problémům nezávodil. „Takže jsem vlastně celý rok trénoval na tohle a aspoň jsem si užil závodní adrenalin,“ dodal v nadsázce Svoboda, kterého v pondělí čeká vyšetření u docenta Koláře, které by mělo odhalit, jak dlouho ještě nebude moci naplno připravovat.

Akce měla i charitativní rozměr. Zástupci Sportovního klubu Jedličkova ústavu si na ní z rukou Barbory Špotákové převzali 40 000 korun.

Atletika pro děti v číslech

Český atletický svaz vyškolil za poslední dva roky přes 400 trenérů se zaměřením na tuto problematiku.

V rámci 10 doprovodných akcí, které od května letošního roku proběhly v různých koutech České republiky, si Atletiku pro děti vyzkoušelo přes 5 000 dětí.

Atletické přípravky a školky fungují ve více než 150 oddílech po celé České republice.

Všechny přípravky a školky dostaly od Českého atletického svazu zdarma metodické materiály k problematice Atletika pro děti.

Český atletický svaz společně s partnery projektu poskytl atletickým školkám a přípravkám přes 100 atletických sad s hravými pomůckami uzpůsobenými nejmenším dětem.

Atletické přípravky a školky navštěvuje v současné době kolem 12 000 dětí v České republice. V měsíci září pokračují nábory do atletických přípravek a školek.

Adam Pražák▲0▼