Písnička

NEPŘÍSAHEJ
Slunce lehá do kolébky, hvězdy překročily práh,
jsi tak trochu pobledlá, chvěješ se, snad máš strach.
Však tvá úzkost přerůstá v touhu a stejně tak i má
a zanikne docela, když obklopí nás tma.
Hvězdy sestoupily na zem až ke mě tvýma očima,
víš to ty a vím i já, ta krásná chvíle začíná.
Mlč nad tou propastí, ze které stoupá závrať,
rozplyň se v mlze snů a zas se zpátky navrať.
Nepřísahej - co je to slovo v bezednu touhy,
nepřísahej, lásko mých snů,
nepřísahej a staň se mou byť na okamžik pouhý,
tvé slzy se zalesknou, vnímám chvění tvých rtů.
Lehce klesáš do podušek, když setřásla jsi šat,
dnes jsem tvůj a ty jsi má, není se třeba ptát.
Jsem tvůj příboj, jehož vlny se tříští o nepřístupné skály,
i koráb, co se řítí do bouře, když hlas Sirény zní z dáli.
Nepřísahej - co je to slovo v bezednu touhy,
nepřísahej, zkus věřit snům,
nepřísahej a staň se mou byť na okamžik pouhý,
s ránem se spánek přikrádá k znaveným očím, němým rtům.
m.sevelova@seznam.cz▲0▼